Ne, nemám na mysli žádné luxusní drogistické zboží, ani vybavení
WC pětihvězdičkových hotelů, nýbrž jediné možné použití vládních dluhopisů
všech států světa, které se chystají nyní napumpovat do svých ekonomik miliardy
na řešení současné hospodářské krize.
Vůči panu Kalouskovi jsem měl vždy relativně neutrální postoj, ale aktuálně musím jednoznačně konstatovat, že máme jednoho z nejlepších ministrů financí ze zemí Evropské unie. Nejen, že se pod jeho vedením podařilo České republice v loňském roce nebývale snížit deficit, ale hlavně jeho nynější názory na možná řešení současné celosvětové finanční krize jsou velmi rozumné.
Cituji pana ministra Kalouska: "Teď to v Evropě vypadá jako dostihy o co největší fiskální impulsy. Trh bude zaplaven státními dluhopisy. Vznikne bublina vládních úvěrů, která může prasknout."
Jako by mi mluvil z duše. Copak se všichni na světě zbláznili? Z rovnice 1 + 1 = 2 zkrátka rovnici 0 + 1 = 3, o což se snaží momentálně většina světových vlád, zkrátka neudělám. Porušuji základní pravidla logiky i matematiky. Chovám se nezodpovědně a místo skutečného řešení problémů tyto odsouvám na budoucí roky a generace. Chovám se jako příkladný socialista, jehož jediná ekonomická vize je „po nás potopa".
Vždyť přece je pouze a jen na zodpovědnosti vlastníků a managementu firem, jak doposud hospodařili, jak strategicky řídili svoje podniky, jak mysleli na budoucnost a horší časy. Proč mají za jejich špatná rozhodnutí pykat všichni daňoví poplatníci? Copak tím, že do nějaké firmy v problémech naliju miliardy a zachráním na pár měsíců pár stovek pracovních míst, vyřeším skutečný problém tohoto podniku? Tím ani nevytrhnu onen pověstný trn z rány, jen ho zatlačím hlouběji, aby nebyl vidět. Ale můžete si být jistí, že za pár let ta rána po takovém ošetření začne opět hnisat a velmi pravděpodobně ještě více, než hnisá nyní.
Povinností každé rozumné vlády je v takové globální krizi vytvořit pro všechny podniky dobré podmínky snižováním daní, zrychlením odpisů, uvolněním pravidel pro rychlý pohyb pracovní síly, případně pak uspíšením realizace některých dlouhodobě plánovaných vládních investičních záměrů. Ale nic víc, nic míň. Žádné subvence, žádné půjčky, žádné dary několika vyvoleným. To je cesta do pekel.
Tak Vám, pane ministře Kalousku, držím palce a přeji hodně zdaru a sil. Prosím, ve prospěch nás a našich dětí, vydržte a nenechejte se z Vašich názorů a zásad odradit.
